Zločiny na dětech jsou veřejností vnímány jako vůbec nejhorší možné, zvláště pak, pokud mají sexuální podtext a jsou spáchány se zvláštní krutostí a bezohledností. Právě takový je případ vraždy jedenáctiletého Josefa Neumanna rukou Jaroslava Papeže v roce 1966. Čin pedofilního sexuální vrah Jaroslav Papež patří v dějinách naší novodobé kriminalistiky k těm nejodpornějším.
Od osahávání k vraždě
Jaroslav Papež se narodil v roce 1942 a od dětství jej doprovázely problémy. Jeho prospěch byl velmi špatný, v kolektivu byl Papež neoblíbený a ostatních se stranil. Základní školní docházku ukončil v sedmé třídě a následně nastoupil do učení jako košíkář. Po absolvování učiliště začal pracovat jako promítač v kině Metro. Od svých dvaceti let nicméně začal lákat do své promítací kabiny malé chlapce, kteří se pohybovali v okolí kina. V kabině je osahával, svlékal, ale také škrtil či bodal jehlou do ruky. V některých případech jim dokonce stříhal vlasy, a přitom se ukájel. Za tuto činnost mu byla nařízena ústavní léčba, která byla však později změněna na ambulantní. Současně mu byl udělen podmíněný trest. Vzhledem k tomu, že v sexuálních přečinech Papež ani po svém propuštění z léčebny nepřestal, soud rozhodl o jeho nástupu do vězení v červnu 1966. Ještě předtím měl ale spáchat svůj nejhorší čin…
Vražda v promítací místnosti
Den před nařízeným nástupem do vězení měl Papež promítat francouzský film o komisaři Maigretovi. Před začátkem představení vypil několik piv a když si v průběhu promítání všiml malého chlapce prohlížejícího si plakáty před kinem, nabídl mu, že jej nechá dívat se na nepřístupný film. V kabině po chlapci (jmenoval se Josef Neumann a bylo mu 11 let) ale požadoval, aby se svlékl. Poté jej začal osahávat a opět mu stříhat vlasy u čehož se opět ukájel. Ve chvíli, kdy chlapec hrozil vyzradit vše doma, bodl jej několikrát nůžkami do hrudi i do oblasti genitálií. V tu chvíli bylo však třeba vyměnit kotouč s filmem, což provedl špatně a když svoji chybu napravoval, zraněnému chlapci se podařilo vyplazit se z kabiny na schodiště. Tam jej však Papež dostihl a následně uškrtil.
Tělo následně ukryl v akumulátorové šachtě a překryl jej nejrůznějšími předměty. Do vězení následující den nenastoupil a normálně pokračoval v promítání. Po několika dnech se však z kabiny začal šířit zápach a následně v ní byla objevena mrtvola malého chlapce. Papežovo dopadení bylo následně velmi rychlé.
Odborné posudky u soudu hovořily o sexuální úchylce v kombinaci s velmi nízkou inteligencí, svoji roli sehrál zřejmě i alkohol. Přes to, že Papež žádal o ústavní léčbu a byl ochoten podrobit se operaci mozku, soud jej odsoudil k trestu smrti. Oběšen byl 8. června 1967, jeden rok a dva dny poté, co čin spáchal.
Napsal: Martin Straka
