PLZEŇ – Plzeňští a rokycanští kriminalisté prověřují další útoky podvodníků, a to nejen pod sofistikovanou legendou falešného bankéře. Tady pamatujte, že se nejedná o běžný postup, kterým bankovní instituce informuje své klienty. Pozor i na falešné reklamy s kryptoměnou.
Kryptoměny vstoupily do masového povědomí jako alternativa oficiální měny s vidinou rychlého zbohatnutí. Zájem o kryptoměnu se zvyšuje, i když její hodnota je proměnlivá. K tomu přispívá i snadná dostupnost různých kryptoměnových aplikací. Podvodníci si stále nachází nové způsoby, jak docílit vlastního obohacení, zejména když jde o anonymní platební nástroj. Bitcoin s rostoucí hodnotou přitahuje i stále více podvodníků. Ti zneužívají mnohdy nedostatečně informované uživatele, kteří v investici do kryptoměn vidí možnost rychlého zisku.
Internetové podvody bývají detailně promyšlené a mnohdy zahrnují též psychosociální aspekt – snahu o vyvolání důvěry, možnost získání významného profitu. Využívají například výhodné a časově omezené „nabídky“. Poškozený nemusí zprvu tušit, že se stal obětí trestného činu. V některých případech to zjistí, až když se mu zablokuje počítač, dojde k neoprávněnému čerpání finančních prostředků z účtu a podobně.
Policie již občany v nedávné době opakovaně varovala, že podvodníci využívají metodu tzv. vishingu, při níž se volající člověk vydává za pracovníka banky a přesvědčí jejího klienta, aby své peníze převedl nebo vybral z vlastního účtu a následně vložil na jiný. Pachatelé při tom dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo včetně infolinek bank a snaží se pomocí sofistikovaného nátlaku přesvědčit klienty bank, že hrozí nebezpečí jejich účtu. Pokusí se je přesvědčit, aby peníze převedli jinam. Pokud tak člověk učiní, zpravidla o peníze přijde. Pamatujte, že se nejedná o běžný postup, kterým bankovní instituce informuje své klienty.
Pozor na falešné reklamy s kryptoměnou! Na stránku podvodníků se uživatel dostane hned, jak klikne na reklamu. Uživatel se zde zpravidla dočte částečně zavádějící informace o investicích do bitcoinu. Bohužel neznalý investor jen stěží odhalí, že se jedná o dezinformace. Pro zvýšení důvěryhodnosti používají stránky fingované fotografie z médií či fiktivních rozhovorů různých osobností.
Důležité je být obezřetní a řídit se několika pravidly:
– nereagovat na telefonické, emailové či jakékoliv jiné nabídky k nákupům kryptoměn
– nikomu neumožňovat vzdálený přístup k PC, notebooku apod.
– nefotit, ani jiným způsobem neposkytovat osobní doklady nebo jejich kopie cizím osobám
– před vlastním nákupem kryptoměn si pečlivě prostudovat, jak kryptoměny fungují, jaké druhy kryptopeněženek existují, jaké jsou jejich zabezpečení, výhody a nevýhody apod.
– v případě rozhodnutí investice do kryptoměn si na internetu o burzách zjistit veškeré možné informace a reference (zda se nejedná o podvodné burzy)
Stále více dynamický rozvoj informačních technologií s sebou také přináší další a nová rizika, která nás mohou v kybernetickém prostředí potkat. Setkáváme se s případy společensky škodlivého jednání v prostředí informačních a komunikačních technologií včetně počítačových sítí – kybernetické kriminality, podvodnými útoky v síti internet a dalšími hrozbami, proto je této novodobé hrozbě věnována stále větší pozornost. Plzeňští a rokycanští policisté prověřují další útoky podvodníků, poškozených je několik!
Plzeňští kriminalisté oddělení hospodářské kriminality v současné době zaznamenali další sofistikované útoky podvodného jednání, které prověřují. V prvním případě poškozená žena na internetu odklikla reklamu s kryptoměnou. Následně byla telefonicky oslovena mužem, který se jí představil jako její osobní bankéř bankovní instituce, ve které měla uloženy finanční prostředky na účtu. Ten jí oznámil nestandardní aktivity na jejím účtu a „poradil“ jak zamezit tomuto tzv. finančnímu odtoku oběživa. Dle telefonických instrukcí poškozená poskytla vzdálený přístup ke svému účtu. Následně zjistila, že ji veškeré finanční prostředky z jejího běžného účtu odešly, což činilo necelý milion korun a dále zjistila pohyb finančního toku v jejím internetovém bankovnictví, a to dva schválené úvěry za necelý milion korun, finanční prostředky z účtu posléze zmizely.
Ve druhém případě byla poškozená telefonicky oslovena mužem, který se jí představil jako osobní bankéř, opět ženu informoval o nestandardní aktivitě finančních prostředků na jejím osobním účtu. Na pokyn „bankéře“ žena osobně vybrala ze svého účtu 300 tisíc korun, které následně nevědomky vložila na fiktivní bitcoinový účet.
Ve třetím případě přišel na policii oznámit poškozený muž, že se stal pravděpodobně obětí podvodného jednání. Od prosince 2020 do současné doby měl investovat do kryptoměny, kdy zjistil, že pravděpodobně na fiktivní účet obchodníka s kryptoměnou takto proinvestoval přes 1 500 000 korun.
V sobotu (04.09.2021) podvodník, který se vydával za pracovníka banky připravil šedesátiletou ženu z Rokycanska o tři sta tisíc korun. Pod legendou, že došlo k napadení jejího účtu, přesvědčil neznámý pachatel poškozenou, aby vybrala částku ve výši 300 000 korun, kterou následně podle instrukcí údajného IT specialisty z bankovní společnosti poškozená vložila na jiný, údajně bezpečný, účet. V tomto případě u poškozené mělo vzbudit podezření to, že podvodník požadoval výběr v hotovosti z účtu a následně vložení na jiný účet. Žádná z bankovních institucí by takto nepostupovala. Případ prověřují rokycanští kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality pro podezření ze spáchání trestného činu podvod.
KŘP Plzeňského kraje
