Případ Jana Veselého by se mohl stejně tak dobře nazývat případem Hildegardy Hanikové, anebo případem Františky Charvátové. Vražednou zbraň držel a použil Jan Veselý, otázkou ale je, zda to byl skutečně on, kdo nesl v roce 1924 hlavní podíl na smrti kapitána Karla Haniky, hrdiny a československého legionáře, který měl tu smůlu, že se zamiloval do nesprávné ženy. Rozsudky, které v tomto případu padly, koneckonců jasně ukazují na to, koho soud považoval za hlavní viníky, Jan Veselý to nebyl…
Předehra ke zločinu
Život Hildegardy Cecílie Charvátové, později Hanikové, se začal psát v roce 1902 ve Vídni, kde se narodila do rodiny zámečníka a porodní asistentky. Po smrti otce se Hilda s bratrem a matkou přestěhovali do Brna. Její matka – Františka Charvátová – tam pracovala v místní porodnici, brzy však místo opustila. To nicméně neznamená, že by trpěla nedostatkem, právě naopak. Františka se začala živit ilegálními potraty a ona i Hilda díky tomu měly prostředky pro život na vysoké noze, který si zamilovaly. Hilda byla velmi krásnou ženou a není proto divu, že se do ní po svém návratu z války zamiloval i mladý poručík Karel Hanika. Těžko říct, zda se v tu dobu Hilda vdávala z lásky, jisté je to, že svatba se konala i přes matčin nesouhlas. Ta totiž správně odhadla, že plat nižšího důstojníka nové československé armády nebude v žádném případě stačit k tomu, aby financoval rozmařilý život obou žen. Ke stejnému poznání po čase dospěla i Hilda.
Karel Hanika, nyní již kapitán, brzy pochopil, jak se věci mají. Věděl, že jeho žena se svou matkou jsou stálými návštěvnicemi luxusních podniků, často ve společnosti mužů z vyšší společnosti. Bylo však již pozdě a rozvod, který po něm Hilda i Františka požadovaly, principiálně odmítal, Hildu měl totiž i přese všechno ostatní stále rád. V hlavě obou žen proto uzrál nápad, věděly, že mladý Hildin bratranec – Jan Veselý – pro ni má slabost až do té míry, že by byl ochoten zabít. Přesvědčit jej k činu nebylo pro krásnou Hildu za použití jejích ženských zbraní nic složitého…
Zločin a trest
Hilda nejprve s pomocí svého známého, kterému namluvila, že chce manželovi pořídit zbraň k narozeninám, získala pistoli, a poté vyslala Jana Veselého „do akce“. V době, kdy se měla vražda uskutečnit byl nicméně kapitán Hanika na manévrech a Veselému trvalo nějaou dobu, než Haniku a jeho útvar vysledoval. Nechal si jej poté zavolat z ubikace a sdělil mu, že jeho manželka je těžce nemocná a je třeba, aby s ním odjel. Když se spolu ocitli sami, dvěma ranami z pistole jej usmrtil. Chvíli se ukrýval na Slovensku, netrvalo ale dlouho a byl zatčen.
U soudu, který se díky své „peprnosti“ a stykům obou zainteresovaných žen s vysoce postavenými lidmi konal za mimořádného zájmu veřejnosti a médií, chtěl nejprve vzít veškerou vinu na sebe. Poté, co se ale dozvěděl pravdu o své milované Hildě, svoji výpověď změnil a podrobně popsal nátlak obou žen i jejich spolupráci na činu.
Jan Veselý byl odsouzen na tři roky těžkého žaláře, Františka Charvátová k 20 letům a Hilda k trestu smrti. Když se ukázalo, že Hilda je těhotná, vedlo to k další mediální smršti a nikdy nezodpovězeným otázkám na identitu otce dítěte Stejně tak to jistě přispělo k tomu, že Hildě byl trest smrti změněn na 15 let žaláře. Propuštění se ale nedočkala, zemřela ve vězení na tuberkulózu.
Napsal: Martin Straka
