KRAJ VYSOČINA – V loňském roce jsme v Kraji Vysočina zaznamenali výrazný nárůst trestných činů, které měly znaky kybernetické kriminality, tedy takové kriminality, k jejímuž spáchání je využito prostředí internetu či informačních, komunikačních a sociálních sítí.
Loni jsme zadokumentovali 433 těchto případů, což představuje 8,95 procent nápadu ze všech spáchaných trestných činů v roce 2020 (v roce 2019 spácháno 297 trestných činů kybernetické kriminality, což představovalo 5,36 procent z celkového nápadu). Celkem 185 trestných činů se kriminalistům podařilo objasnit a objasněnost tak dosáhla více než 42,7 procenta. Dalších 34 případů kriminalisté objasnili dodatečně – jednalo se o případy z předešlého roku. Největší počet případů se týká majetku – jde o nejrůznější formy internetových podvodů a protiprávních jednání spáchaných za využití sociálních sítí s cílem neoprávněně se obohatit za využití různých legend. Další případy se týkají hospodářské kriminality, mravnostní kriminality, ale také násilné kriminality a oblasti nehmotných práv. Pachatelé u tohoto druhu trestné činnosti způsobili svým jednáním škodu ve výši 41 282 609 korun.
Dynamický rozvoj informačních technologií s sebou přináší společensky velmi škodlivá jednání a kybernetické kriminalitě proto musíme věnovat stále větší pozornost. Pojem kybernetická kriminalita je odvozován od pojmu kybernetický prostor. Kybernetickou kriminalitu můžeme velmi zjednodušeně definovat jako trestnou činnost, která je páchána v prostředí informačních a komunikačních technologií, včetně sociálních sítí, kdy předmětem útoku je samotná oblast informačních a komunikačních technologií, nebo kdy je páchána trestná činnost za výrazného využití informačních a komunikačních technologií, jakožto významného prostředku k jejímu páchání. Bohužel lze predikovat výrazný nárůst i v budoucnu.
„Problematika kybernetické kriminality je specifická především jejím přesahem přes různé druhy trestné činnosti. Lze říci, že nadále výrazně převažuje majetková trestná činnost. Způsoby páchání trestné činnosti jsou ale stále sofistikovanější a v mnoha případech mají pachatelé velmi usnadněnou pozici, protože někteří lidé se v prostředí internetu a na sociálních sítích chovají velmi neopatrně. Jsou schopni zaslat nejrůznější osobní údaje, údaje k platebním kartám nebo poukázat vysoké finanční částky na zahraniční účty a to i přesto, že jejich banky je upozorňují, že účet příjemce je podezřelý,“ doplňuje plk. Mgr. Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.
Druhy trestné činnosti páchané v oblasti kybernetické kriminality dokumentované
na Krajském ředitelství policie kraje Vysočina v roce 2020
2016
2017
2018
2019
2020
násilná trestná činnost 9 21 14 11 12
mravnost 16 29 38 43 48
majetková trestná činnost 55 59 100 116 185
ostatní a zbývající trestná činnost 16 28 9 12 17
hospodářská trestná činnost 98 122 82 115 172
celkem 194 259 243 297 433
Kybernetická kriminalita vedle přesahu liniového zahrnuje také různou závažnost. Specifika lze vysledovat také v oblasti pachatelů a poškozených, kde jsou silně zastoupeny kategorie nezletilých mladistvých a mladších dospělých. U nejzávažnějších deliktů dosahují škody řádů milionů korun. Jedná se především o trestné činy různých forem podvodů při obchodování se zahraničím. V poslední době se objevily například případy falešných pokynů k platbám u firem, které obchodují se zahraničím. Tato vlna podvodných e-mailů se žádostí o proplacení faktury, která byla zacílená především na větší firmy s organizační strukturou, se v našem kraji objevila počátkem loňského roku. Cestou Hospodářské komory Kraje Vysočina jsme tehdy podnikatele varovali, aby si vždy ověřili případné pokyny ke změně platebního styku přímo u svých obchodních partnerů.
Mezi časté případy loni patřilo podvodné získání osobních a bankovních údajů majitele, a to přímo od něho skrze facebookovou komunikaci z falešného uživatelského účtu. Tyto údaje byly následně zneužity při podvodných bankovních převodech. Podvodné jednání spočívalo v tom, že si neznámý pachatel vybral facebookový účet osoby, ze kterého vytvořil další, naprosto totožný, facebookový účet, a to i s profilovou fotografií. Přes takto nově vzniklý falešný facebookový účet s ukradenými údaji kontaktoval neznámý pachatel další osoby na sociálních sítích. Pachatel poté navazoval komunikaci s ním vybranými osobami tak, že nabízí možnost hraní her na internetu o zajímavé výhry. Po celou dobu komunikace se pachatel snaží různými způsoby vylákat od kontaktované osoby údaje k jeho bankovnímu účtu, případně požaduje zaslání fotografie jeho platební karty a jeho telefonní číslo. Následně pachatel požaduje po kontaktované osobě i zaslání autorizačního kódu k provedení peněžního převodu u banky. Pokud jsou tyto údaje kontaktovanou osobou poskytnuty, může pachatel takovou osobu připravit až o několik desítek tisíc korun.
Loni jsme prověřovali také celou řadu případů, kdy se pachatelům podařilo vylákat z obětí finanční prostředky. Podvodních využili virtuálního prostředí na nejrůznějších sociálních sítích nebo internetových seznamkách a jejich jediným cílem bylo podvodným způsobem získat peníze od důvěřivých lidí. Pod rouškou naprosté anonymity, kdy si tito pachatelé vytvoří vlastní neexistující identitu, přitom útočí především na city svých obětí. Ženám nabízejí například seznámení s nezadanými charismatickými americkými vojáky nebo lékaři, kteří působí v zahraničních misích a touží po klidném životě. V některých případech k podvodnému vylákání peněz využívají různé legendy – například, že se ocitli ve složitých zdravotních nebo životních situacích a „hrají“ tak na city důvěřivých lidí, kteří jsou ochotni pomoci zcela neznámým lidem.
V souvislosti s nárůstem případů kybernetické kriminality je potřeba opakovaně apelovat na veřejnost, aby se lidé chovali ve virtuálním prostředí zodpovědně. Při komunikaci v prostředí internetu je nutné být zvláště opatrný a velice ostražitý. Anonymita internetu totiž umožňuje pachatelům jednoduše vyhledávat potenciální oběti a bez nutnosti jakéhokoliv osobního kontaktu poměrně rychle a hlavně účinně mohou lákat z těchto obětí peníze. V rámci komunikace mohou pachatelé směřovat své žádosti o zaslání finančních prostředků na různé zahraniční bankovní účty nebo prostřednictvím služeb na přepravní společnosti. Stejně tak se mohou pachatelé snažit pod různými záminkami vylákat z obětí údaje k bankovním účtům a platebním kartám. Prostředí internetu a sociálních sítí se vyznačují obrovskou anonymitou a je potřeba se v každém věku naučit s informacemi bezpečně pracovat.
Autor:Krajské ředitelství policie kraje Vysočina
